,, Jednou v létě si Herlingovi přišli večer zahrát karty a Don vešel do pokoje a prohlásil: ,, chytil jsem krysu." Don si z řeznického nože a násady od koštěte vyrobil jednoduchý bodák. Kurta to zaujalo, a tak tátu následoval do garáže, aby se na hlodavce v popelnici taky podíval. Don mu nakázal, aby se od popelnice držel raději dál, což Kurt při svě zvědavosti nedokázal a krůček za krůčkem se plížil k tátovi, až se ho chytil za nohavice. Bylo domluveno, že Rod Herling zvedne víko popelnice a Don tu krysu bodákem propíchne. Herling zvedl víko, Don mrštil koštětem, ale krysu minul a bodák se zapíchnul do polahy. Don se marně snažil koště vytáhnout a krysa pomaloučku, celá popletená, vyšplhala po násadě koštěte, přeběhla Donovi přes rameno, seskočila na zem, a jak Kurt pelášil z garáže, zavěsila se mu na paty. Stalo se to ve zlomku vtěřiny, ale při pohledu na výraz Donova obličeje a Kurtovy vyvalené oči propukli všichni v salvu smíchu. Smáli se tomu celé hodiny a historka se stala součástí rodinného folklóru.


,,Hele pamatujete se, jak chtěl tenkrát táta zapíchnout tu krysu?" Nejvíc ze všech se smál Kurt, jenže tomu přišlo v pěti letech k smíchu všechno ... Byl to kouzelný smích, jako když polechtéte miminko, a opakoval se jako nekonečný refrén.